Tejpování

Moderní Metoda Podpory Pohybového Aparátu

Úvod

Tejpování, také známé jako kineziotaping, je terapeutická technika, která si získala širokou popularitu nejen mezi sportovci, ale i v širší veřejnosti. Použití speciálních pružných pásek na tělo má za cíl podpořit svaly a klouby, snížit bolest, a urychlit regeneraci. Tato metoda, která byla poprvé vyvinuta v 70. letech 20. století japonským chiropraktikem Kenzo Kasem, je dnes součástí mnoha rehabilitačních a preventivních programů.

Princip fungování

Tejpovací páska je vyrobena z pružného materiálu, který napodobuje vlastnosti lidské kůže. Její elastické vlastnosti umožňují pokožce volný pohyb, což zajišťuje přirozenou funkci svalů a kloubů i během zátěže. Správná aplikace tejpu může podpořit lymfatický a krevní oběh, což snižuje otoky a urychluje hojení tkání. Dále tejpování poskytuje proprioceptivní stimulaci, což znamená, že páska zvyšuje vnímání polohy těla v prostoru, což může pomoci zlepšit stabilitu a koordinaci pohybu.

Typy tejpování

Existují různé techniky a druhy tejpování, které se liší podle cíle léčby:

1. Kineziologické tejpování: Nejčastěji používaná metoda, která využívá pružné tejpy pro podporu svalů a kloubů bez omezení pohybu. Tato technika se používá k podpoře svalové funkce, zlepšení stability, a snížení bolesti.

2. Rigidní tejpování: Používá se méně pružné pásky, které mají za úkol zafixovat klouby a omezit jejich pohyb, čímž se předchází zhoršení poranění. Tento typ tejpování je často využíván po úrazech nebo operacích.

3. Lymfatické tejpování: Tato technika využívá speciální aplikaci pásky ve tvaru vějíře, která zvyšuje odtok lymfy a tím redukuje otoky. Je oblíbená u pacientů s lymfedémem nebo po operacích.

Využití v praxi

Tejpování nachází uplatnění v mnoha oblastech zdravotní péče a sportu:

1. Sportovní medicína: Sportovci využívají tejpování jako prevenci před zraněními, ale také jako prostředek k rychlejší regeneraci po fyzické zátěži. Tejpování je často používáno při přetížení svalů, šlach nebo kloubů, a také při drobných poraněních jako je naražení nebo natažení.

2. Fyzioterapie: V rámci rehabilitace je tejpování používáno k podpoře svalů a kloubů po zranění nebo operaci. Fyzioterapeuti také využívají tejpy k uvolnění svalového napětí a zlepšení pohybových vzorců.

3. Ortopedie: Tejpování může být součástí léčby různých ortopedických onemocnění, jako je plantární fasciitida, syndrom karpálního tunelu nebo skolióza. Tejpy zde pomáhají zmírnit bolest a zlepšit funkci postižených částí těla.

Výhody a omezení

Mezi hlavní výhody tejpování patří jeho neinvazivní povaha, jednoduchost aplikace a široké spektrum použití. Kineziologické tejpy jsou navíc hypoalergenní a mohou být nošeny několik dní bez ztráty účinnosti. Je však důležité si uvědomit, že tejpování by mělo být prováděno kvalifikovaným odborníkem, aby byla zajištěna správná aplikace a dosažení maximálních terapeutických účinků.

Na druhou stranu, tejpování není vhodné pro všechny. Lidé s citlivou pokožkou, alergií na lepidla, nebo s otevřenými ranami by se této metodě měli vyhnout. Také je nutné brát v úvahu, že tejpování nenahrazuje konvenční léčebné postupy, ale mělo by být využíváno jako doplňková metoda.

Závěr

Tejpování se stalo cenným nástrojem v moderní rehabilitaci a sportovní medicíně. Díky jeho schopnosti podporovat pohybový aparát, snižovat bolest a urychlovat hojení, nachází stále širší uplatnění. Přestože tejpování nemůže nahradit tradiční léčebné metody, jeho správná aplikace může výrazně přispět k celkové efektivitě léčby a prevenci zranění. Je důležité, aby tejpování bylo prováděno odborníky, kteří mají znalosti o anatomii a fyziologii lidského těla, což zajistí jeho maximální přínos pro pacienta.